Čtvrťák - letní semestr

Druhý ze série přehledových článků, tentokrát částečně i s prezenční výukou.

Základní údaje:

Výukových týdnů: 14

Doba trvání: 12. 4. - 16. 7. 2021 

Počet zkoušek: 9

Paralelka: Interní (N-OP I)

Dopolední stáže:

K některým stážím jsou i příspěvky na Instagramu, tak kdyby vás to jó zajímalo, prohrabejte klidně i to.

(Úvodní klid před bouří - Týden 1 - 2)

První dva týdny se dorovnávaly rozdíly mezi chirurgickou a interní paralelkou, protože té chirurgické chyběly dva týdny interních stáží ze zimy. Aktuální interní paralelka, ve které jsem i já, tedy měla dva týdny volno, chirurgové tohle volno pak doženou někdy v průběhu semestru.

(Celý je to způsobený tím, že v zimě je 4 týdenní POL Kurs Urgentní medicína, který se pak v létě musí dorovnat)

Snažila jsem se si trochu nahnat přednášky dopředu, díky tomu, že jsou online je člověk může zkoukávat v libovolným množství a pořadí (pokud už teda jsou nahraný). Hnedka ve čtvrtek druhýho týdne jsme si odbyli minizkoušku z Sozialmedizin.

Všeobecné praktické lékařství - Týden 3 - 4

Asi po sto letech se neslýchané stalo reálným a my jsme se opět dostali k opravdickým živým pacientům! Dvoutýdenní stáž probíhala v ordinaci smluvních praktických lékařů v Lipsku a okolí, přihlašování se na ni se konalo stylem "kdo rychleji kliká, dostane, co chce". Od školy jsme dostali složku s okýnky na vyplnění anamnézy, výsledků vyšetření a terapeutického plánu několika vybraných pacientů a geriatrický assessment -  reálně to vypadalo tak, že se člověk řídil pokyny svého vyučujícího lékaře a vhodné pacienty jsme pak společně vybrali a paní doktorka mi to ještě zkontrolovala :)

Moje stáž byla zajímavá, sice se vše hodně točilo okolo Covid očkování, ale mezitím chodili i normální pacienti a prevence, občas jsem něco dělala sama, občas jsem "asistovala" v ordinaci. Kromě toho jsem byla i na návštěvě v domově důchodců a v hospici, což bylo zajímavým ozvláštněním.

Praktické lékařství dělají buď opravdoví srdcaři, které naplňuje dlouhodobá a konceptuální péče o pacienty (což je upřímně velký umění, mít v tom pořádek a plán), anebo lidi, kteří chtějí mít přijatelnou work-life balance, svobodu organizovat si práci podle sebe a slušně zajistit rodinu. A nemuset sloužit. Do té první skupiny asi nepatřím, ale do té druhé v nějakém životním období dost pravděpodobně spadnu, takže let's see, jestli to nakonec nebude obor pro mě.

Dermatologie - Týden 5 - 6

Dermatologie proběhla opět kompletně v online režimu - klinika si na ní ale dala záležet a kromě okomentovaných prezentací nám natočila i kvalitní videa s pacienty, kteří v nich povídali o svých kožních neduzích a šikovný kameraman pak vše pečlivě zazoomoval. Což mi pocitově vlastně dalo celkem hodně, nevím, jestli by se v době naší stáže tolik různorodých pacientů vůbec našlo, takže spokojenost.

Pediatrie - Týden 7 - 10

Toto je prosím jediná pediatrie, kterou povinně za celé studium máme. 4 týdny ve čtvrťáku, žádná povinná předstátnicová rotace v šesťáku, pokud si teda pediatrii nevyberete jako svůj volitelný předmět, což bych upřímně nikomu moc nedoporučovala, protože....jsou i znalostně méně rozsáhlé obory :)

Dopisuji to zpětně asi o rok později, tak už si přesně nepamatuju, co jsme na pediatrii viděli, jen že toho nebylo moc. Jednou jsme byly na neonatologickém JIPu, měli štěstí na zrovna proběhnutý císařský řez, po kterém jsme viděli stanovování APGARu a vůbec poporodní adaptaci, pak se ještě směli podívat na pár nedonošeňátek v inkubátorech.

Dobrá byla stáž na normálním oddělení, náhodou zrovna s lékařkou, kterou si pamatuji ještě jako studentku. Viděli jsme dva pacienty, ve skupince asi 4 holek jsme odebíraly anamnézu a vyšetřovaly, teda spíš nechávaly si poradit, jak máme vyšetřovat. Pak jednou poradna pro bývalé nedonošence a jednou dětská onkologie, to taky nebylo špatný, jen se nikdo neorientoval v těch diagnózách, protože prostě hemato-onko.

Zbytek probíhal online, měli jsme pár seminářů přes videokonference a pár rozebraných případů jako okomentovanou prezentaci. Ukončení bloku proběhlo sepsáním fejkové propouštěčky pro jednoho z online-pacientů.

Kardiologie - Týden 11

Tenhle blok byl snad první stáž skoro jako v normálních dobách bez covidu, tj. od pondělí do pátku jsme každej den nastoupily na oddělení a hodinu a půl tam něco řešily. Měly jsme pokaždé toho stejného doktora, kterého bych zařadila do kategorie typický kardiolog, tj. trochu hyperaktivní, dost náročný, lítající po oddělení s vlajícím pláštěm, vypadal jako workoholik. Ale to nebylo na škodu, byli jsme u pacientů s různými diagnózami, v katetrizační laboratoři, probrali nějaké základy, ze kterých teď už zase nic moc nevím (a tehdy půl roku po zkoušce z Interny 1, která kardio obsahovala, už taky nikdo nic nevěděl) a na závěr nám jako ohodnocení aktivity v hodinách dal jednotně solidní dvojku, což bylo všem stejně jedno, aspoň jsme nemusely nic vypracovávat a ani nás nezkoušel.Stáž probíhal v Herzzentru, což je nemocnice řetězce Helios, specializující se na kardiologii a kardiochirurgii - leží spíš na kraji města, tak bylo nutný si tam vždycky udělat cyklovýlet. V průběhu stáže jsme narazili i na podmínky v Heliosu a obecně v medicíně současně, a moc to teda pan doktor nechválil, údajně to jde k šípku, na vzdělávání mladých a budování nějakého kolektivu se kašle, je velká snaha minimalizovat počet úvazků, což vede k přetížení zbylých...no moc motivující to nebylo.

Endokrinologie - Týden 12

Po přeci jen intenzivní stáži na kardiu byla endokrinologie o dost klidnější, dvakrát jsme byli na oddělení, viděli pár pacientů, zbytek probíhal formou seminářů k pár základním tématům jako štítná žláza, hypofýza, ... Celkem zase 5 termínů.

Gastroenterologie - Týden 13

Gastro kromě jednoho ultrazvukovýho termínu v Lernklinik proběhlo kompletně online-formou - na druhou stranu si na tom opět dali záležet a v zásadě takhle si tu distanční výuku cca představuju. Dvakrát jsme měli přes videokonferenci seminář s jedním z aktuálních pacientů na klinice, který jsme překvapivě poměrně úspěšně přes obrazovku vyzpovídali z jejich anamnézy a podle našich instrukcí přítomný učitel provedl vyšetření, který jsme si tak vymysleli, že bychom je dělali. V druhé půlce pak učitel pacienta poslal pryč a dopověděl nám zbyte příběhu/nějaký zajímavý a důležitý fakta k dané problematice.

Jeden den pak byl věnovaný funkčním vyšetřením aka gastro, kolo, ERCP - to bylo taky docela vtipný, protože si učitel v zásadě vzal GoPro a hodinu a půl s náma chodil po těch různých sálcích a ukazoval nám, co tam zrovna dělají a co je na obrazovce zrovna zajímavýho vidět. Pak byl ještě nějaký seminář k výživě, což myslím moc obsahově hutný nebylo, a pak zmíněný kurz ultrazvuku jater, což je sice fajn věc, ale za 90 minut se ultrazvukovat fakt nenaučíte. Na druhou stranu pro zájemce klinika organizuje speciální kurz internisticýho ultrazvuku, takže asi ok.

Ukončení praktika bylo formou ABCDE testu, který jsme si měli doma vyplnit a do nějakýho termínu mailem zaslat - test byl celkem v pohodě, jen jsem si asi ještě rok po proběhnutí výuky dopisovala s jedním tím šefíkem, protože nejdřív test nepřišel, potom mi ho v ISu ohodnotili dvakrát dvěma různýma známkama atp. V dobe necovidové je gastro jeden z mála předmětů, kde se v pátek doopravdy zkouší a sice z obsahu cca 50 stránkových skript, který jsou fajn na učení se k zimní zkoušce z interny 1 - chtít znát jejich obsah po lidech na konci letního semestru v období velkých zkoušek z pediatrie a patologie je možná trochu přestřelený - na druhou stranu záleží na zkoušejícím a aspoň je gastro jakžtakž důležitej předmět.

Pneumologie - Týden 14

Pneumo bylo z interních oborů nakonec nejslabší, kromě jedné videokonference na případné dotazy sestávala výuka v zásadě jenom z nahraných přednáškoseminářů na pár témat. Vzhledem k tomu, že se to na konci semestru sešlo s několika zkouškama z úplně jiných předmětů, tak jsem snad semináře ani neviděla všechny (shame on me).

Odpolední přednášky + zkoušky:

Na toto místo asi patří disclaimer, že veškerý zkoušky nakonec proběhly online formou z domova, kde človek to, že nešumluje a např. nevypracovává otázky týmovou spoluprácí, potvrdil zaškrtnutím políčka na začátku testu. Ve výsledku mi asi filozofie "je to každýho zodpovědnost, aby se sám namotivoval se učit a nepodváděl" je celkem sympatická, nicméně není třeba dělat si iluze, jak 99 % ročníku zkoušky absolvovalo... 

Přednášky byly kompletně distančně, dost předmětů nahrálo jednoduše namluvený powerpointy z minulýho roku. Mimo coronu je koncept takovej, že má člověk odpoledne blok 5 x 45 minut přednášek z 5 různých předmětů, každý předmět podle své obsáhlosti trvá jinak dlouho dní a v těsné návaznosti na odpřednášení látky se pak píše písemná zkouška. Výhoda online výuky byla, že většina předmětů nahrála materiály rovnou všechny, takže se na to člověk mohl podívat v kuse a v pořadí předmětů tak, jak se z nich psaly zkoušky.

K výuce kromě přednášek patří i semináře z průřezových předmětů (hlavně patologie, farmakologie, mikrobiologie/virologie etc.), který by měly nějak navazovat na téma dopolední stáže a konají se ve zcela nešťastné denní době krátce po obědové pauze. V důsledky corony se i z těchto seminářů staly nahrané komentované powerpointy, jejichž poslechnutí si měl člověk poctivě zaškrtnout v logbooku - vzhledem k tomu, že ale neměly moc velkou přídatnou hodnotu a jednotlivá témata se pak probírají a zkouší ve vlastních blocích k těmto předmětům, bylo obvykle nejrozumnějším řešením tímhle neztrácet čas.

Sozialmedizin (7 hodin)

Tenhle předmět snad ani nestojí za řeč, mišmaš pár témat typu: zdravotní a sociální systém v Německu, analfabetismus ap. Moc to nemělo koncepci a myšlenku, o rok později stejný ústav pořádá ještě předměty Rehabilitace a Prevence - u těch by klidně mohlo zůstat.

Všeobecné praktické lékařství (27 hodin)

Předmět snažící se obsáhnout tak nějak všechno, což mělo za logický důsledek spíš klouzání po povrchu jednotlivých témat. Samo o sobě to ale nebylo špatný, člověk dostal průřez nejčastějšími důvody, proč tak lidi chodí k lékaři a jak se to v první a druhé linii řeší. Umím si představit, že do přednášek sama nahlédnu, až budu chtít řešit nějaký vlastní problém, se kterým mi přijde zbytečný/jako doktor trapný chodit za praktikem.

Příklady témat přednášek: kašel, infekce horních cest dýchacích, průjem/zácpa, bolest zad, deprese pro praktiky, kardiovaskulární prevence a bolest na hrudi, odvykání kouření, horečka, bolest hlavy. Zajímavá byla přednáška o specifikách péče o queer lidi a s jakými problémy se ve zdravotnictví potýkají.

Urologie (27 hodin)

V zimním semestru urologové praktickým stážím moc nedali (viz příslušný článek) - naše erudice z tohoto oboru tedy bazíruje na v zásadě pouze teoretických znalostech z tohoto přednáškového bloku. Na druhou stranu má urologie tu výhodu, že je to středně velký, kompaktní předmět, a tak minimálně teoretická výuka nebyla špatná a přednášky bylo poměrně informačně hodnotné. Dost tomu pomohlo taky systematické seřazení témat (ne jako v jiných předmětech, kde je to jakoby někdo točil kolem štěstí).

Prošli jsme diagnostiku, vývojové poruchy, infekce, benigní hyperplazii prostaty, inkontinenci, kameny, chirurgické techniky v urologii, všemožný nádory a na závěr spicy urologické úrazy a andrologii/sexuální dysfunkci.

Klinická farmakologie 1 (23 hodin)

Takovou tu normální farmakologii "co je co a na co se to používá" jsem (v online formě...) měli už ve třeťáku, nicméně tím není všemu konec, následují ještě 2 bloky přednášek + zkoušek z tzv. klinické farmakologie. Jedná se o směsku témat typu farmakogenetika, individualizovaná terapie, vedlejší účinky, terapeutické systémy, hodněkrát se zmíní Cytochrom P450, pak zvláštnosti farmakoterapie v těhotenství, u dětí, u starších pacientů, něco k farmakokinetice.

Nejsou to věci nesmyslné, nicméně šlo spíš o výběr takových různých fancy detailů a myslím si, že než se někdo dostane do situace, kdy by se v praxi s některým z těch případů setkal, tak už to stejně zapomene. Navíc ty přednášky přecejenom byly takový dost suchý a přecpaný biochemickýma detailama.

Lékařská genetika (13 hodin)

Genetika se mi líbila, možná proto, že 13 témat si mezi sebou rozdělili jen dva přednášející a oba byli celkem šikovní, tedy celý blok měl nějakou strukturu a přednášky na sebe hezky navazovaly.

Nesmělo chybět tradiční opakování základů genetiky snad ještě z gymplu a z toho, co jsme měli v prváku v biologii. Pak něco o právních základech, kdy je vůbec možný testovat. Dvě přednášky na dědičná nádorová onemocnění, dvě na syndromy, dvě na prenatální diagnostiku. Na závěr blok molekulární genetiky.

Po roce, kdy tenhle soupis píšu, už si konkrétnosti samozřejmě stejně zase nepamatuju, nicméně jak jsem po gymnaziálním nadšení ve svém vztahu k genetice na výšce dost ochladla, když to začalo být až moc detailní, tak to klinický mě zase bavilo...

Zobrazovací metody, nukleární medicína a radioterapie (21 hodin)

Jakože zobrazky jsou důležitý, jasně, moderní medicína se bez nich neobejde, to víme. Ale tenhle předmět byl dost chaos, směs obrázků - ale že bych věděla, jak strukturovaně rozebrat rentgen hrudníku ap.? To moc ne :/Kromě radiologie k tomu byla přimíchaná i nukleární medicína a radioterapie, takže zkouška byla opravdu jako když pejsek a kočička pekli dort. Co už.

Dermatologie (27 hodin)

Stejně jako online stáž mě pozitivně překvapily i dermatologický přednášky. Co do kvality a chytlavosti přenosu asi zatím to nejlepší, co jsem za distanční výuku viděla, spousta kvalitních fotek, systematicky vystavěný kurikulum, kromě miliardy divně se jmenujících onemocnění, který k dermě prostě patří, i zajímavý témata typu využití laseru a estetická dermatologie.

Kdyby se takhle učily všechny předměty, jsem spoko.

Pediatrie (52 hodin)

Na závěr dva královské předměty tohoto semestru, kdy přednáška probíhala prakticky v průběhu celého akademického půlroku. Osmý semestr je tu opravdu dost nabušený. Narozdíl od Česka je toto ovšem poslední (vlastně i první) chvíle, kdy se člověk setká s pediatrií (stejně jako v zimáku s gyn-por), u nás je to velká šesťáková státnice.

Dětičky jsou svět sám pro sebe, prakticky každý klinický obor od chirurgie přes neurologii až po internu tu najdete v malém + spoustu vlastních témat typu normální vývoj, poruchy dospívání, dětské infekční nemoci, neonatologie, ... Na přednáškách se podílela velká spousta učitelů, což se dost podepsalo na různorodé kvalitě a většina témat mi přišla možná zajímavě nakousnutá, ale pokud si člověk chtěl i něco pamatovat, bylo třeba se učit z něčeho zahustěnějšího. O pediatrii se ví, že se zkouška nedává zadarmo a každý rok se objeví dost nových otázek, takže jsem pro přípravu sáhla po jakýchsi padesátistránkových skriptech, kde obsah měl nějakou strukturu, a doplnila to slidama z přednášek.

Speciální patologie (55 hodin)

Patologie tu funguje dost jinak, než v Česku, kde se komplet projede ve třeťáku. Tady je rozdělená do tří zkoušek, dvě jsme měli taky ve třeťáku (histopatologie - poznávání preparátů a obecná patologie) a třetí je pak právě v osmém semestru a v průběhu těch 55 hodin se projede kompletní specka, aneb všechny hlavní nemoci, co tak se kterým orgánem můžete mít. Bylo hodně poznat, který podobory jsme mezitím už absolvovali jako stáž a vlastní zkoušku, protože člověk nemoci jakžtakž znal (kardio, pulmo, gastro, gyn a uro, ...). Především hematoonkologie byla na druhou stranu celkem bizár, protože je to všechno hodně abstraktní a takový jedním uchem dovnitř, druhým ven.

Ještě jednou si patologii projít zase s důrazem spíš na mechanismus nemoci, než na její léčbu, podle mě neuškodilo, i po absolvování zkoušky se s patolou budeme dál setkávat na poobědových seminářích, kdy se berou témata související s aktuální dopolední stáží. Tam se kolikrát vyučující nestydí používat úplně stejné materiály, jako v přednáškách k téhle zkoušce, takže o nějakém dalším zvětšení znalostí lze pochybovat - ale tak opakování matka moudrosti.

Srandy navíc

Protože je třeba udržovat se ve střehu a nemít příliš volna, a taky se trošku uvolnila koronová pravidla a bylo třeba dohnat pár příležitostí, zúčastnila jsem se kromě povinné výuky ještě pár dalších srandiček.

Nejzajímavější byl určitě dobrovolný kurz internistického ultrazvuku, který vede profesor Karlas z gastra a je obecně známo, že je to dobrá věc, kam je celkem tlačenka. Po coroně trošku změnili koncept a kurz se skládal z asi deseti videopřednášek, který člověk mohl odkoukat podle potřeby, tuším ze dvou online seminářů, kdy mistr Karlas přes video sonografoval nějaké tutory v Lernklinik, živě to komentoval a ukazoval různé tríčky a odpovídal na dotazy (fungovalo to suprově, rozdělený obrazovky atd.) a na závěr z 4 cvičení, kde jsme ve skupinkách cca po 6 hodinu systematicky pod vedením tutorů prošli jednotlivé části vyšetření břicha a cvičili a cvičili. Takovej kurz z vás samozřejmě profíka neudělá, na to je potřeba odbavit desítky pacientů a cvičit ultrazvuk průběžně, rychle se to zapomíná - ale přijde mi super, že ten kurz fakulta nabízí a divím se, že to není zakomponovaný do studia pro všechny, protože ultrazvuk břicha je fakt základ.

Kromě toho jsem se zúčastnila i pár jiných kurzů v Lernklinik, zdlouhavě vybírala a dělala castingy na Doktorarbeit a alespoň v online formě fungoval i náš spolek zabývající se urgentem a první pomocí.

Léto čtvrťáku bylo skrze víc prezenční výuky určitě lepší, než zima, i když toho teda bylo dost. Na druhou stranu po něm následoval rok pauzy na experimentování pro Doktorarbeit, takže na další studium se zase těším a myslím, že to bude dobrý.