Řekla jsem si, že z posledních čtyř semestrů na škole udělám takový přehledy všech předmětů s krátkým komentářem. Máme toho oproti dřívějšku jak nas...., navíc se často neprotínají dopolední praxe s odpoledními přednáškami - vynechat ale jedno, nebo druhé, by úplně nedávalo smysl. Článek celý dočtou asi jen opravdu fajnšmekři, píšu to hlavně pro sebe, abych nezapomněla, co jsme v té škole vlastně dělali - ale třeba si to nějakého čtenáře najde, mě podobný typ článků s hodnocením předmětů u spolužačky z gymplu taky bavil (o oboru, o kterém nic moc nevím).
Základní údaje:
Výukových týdnů: 14
Doba trvání: 19. 10. 2020 - 5.2.2021
Počet zkoušek: 6
Paralelka: Chirurgická (OP I)
Dopolední stáže:
Toto bude především přehlídka zmaru a frašky, kterými se výuka v zimním, druhém coronovém semestru stala. Protože po úvodním pokusu se velmi rychle opět najelo na prakticky 100% distanční výuku, fakultní nemocnice vyhlásila, že studenty v prostorách nechce, a bohužel to odnesla spousta důležitých a pro mě zajímavých předmětů, jako je pro mě třeba anesteziologie a intenzivní medicína nebo urgent.
Jediný moje štěstí bylo, že jsem svou zářijovou praxi na anesteziologii (článek zde) stihla absolvovat v plné délce a vlastně viděla i dost z gyndy a samozřejmě chirurgie, což byly klíčový předměty tohohle semestru.
Gynekologie a porodnictví - Týden 1 - 2
To se nám ten covid ještě rozjížděl, a tak bylo gynpor jeden z předmětů s největším podílem praktické výuky. Každopádně je vtipný, že zatímco v Česku je to šesťákový státnicový předmět, tady jste za dva týdny hotoví. Měli jsme celkem 3 kurzy v Simulačním centru - jeden o gynekologickém vyšetření a dva porodnické (normální a patologický porod). Důsledkem zvláštního systému rotování přednášek a dopoledních stáží, který popisuji na spoustě jiných míst, jsme z teorie v době této stáže nevěděli skoro nic, což nás minimálně jedna z vyučujících nechala docela vyžrat. Každopádně kurzy byly zajímavé, škoda, že jsme se nedostali i do nemocnice.
QSB 11 - Zobrazovací metody + Radioterapie + Nukleární medicína - Týden 3 - 4
Toto proběhlo kompletně formou podívání se na pár okomentovaných prezentací v ISu. A ty prezentace ani nebyly moc přehledný, potažmo funkční. Každopádně prý i v prezenční formě je to o tom, odsedět si dva týdny seminářů, takže jsme vlastně o moc nepřišli - jen mi přijde škoda, že zrovna u takhle důležitýho předmětu ta výuka není trochu systematičtější, např. aby každý uměl vyhodnotit aspoň rentgen hrudníku ap.
Urologie - Týden 5
Asi nejlepší týden semestru - odjely jsme totiž ke kamarádce na venkov a užívaly si podzimu v přírodě či u teplého krbu. Vzhledem k tomu, že jediná výuka poskytnutá klinikou urologie, bylo několik operačních videí komentovaných špatnou angličtinou, které zjevně nepocházely z naší kliniky ani z posledních pěti let, to bylo stejně to nejlepší, co se s tím časem dalo udělat.
Traumatologie + plastika - Týden 6
Upřímně - už moc nevím. Myslím, že jsme měli jeden, dva termíny přes videokonferenci, jedna přednáška ke kyčelním náhradám byla dobrá. Jediný prezenční termín - nácvik sádrování - odpadl skrzevá svátek.
Břišní + hrudní chirurgie - Týden 7 + 8
I tady nám prezenční termín, tentokrát chirurgické šití, odpadlo. Jednou jsme se dostavili do Simulačního centra na 45 minutový kurz ultrazvuku břicha (za 45 minut se ultrazvuk fakt nenaučíte). Jinak opět pár komentovaných prezentací a docela zajímavá byla i zkouška, kdy nás paní primářka zkoušela v celé skupině asi 20 lidí přes videokonferenci a z toho, jak lidi opravovala, nebo se doptávala, jsem z chirurgie naučila asi nejvíc. Jediný, co to trochu zachraňuje, je, že na chíru se podíváme povinně všichni ještě v šesťáku.
Anesteziologie a intenzivní medicína - Týden 9 + 10
Tohle bylo super i přes obrazovku, poprvé si s náma někdo opravdu na hodinu a půl sednul a dělal interaktivní výuku. Já jsem měla trochu výhodu v tom, že jsem v září byla na sále na měsíc na praxi, takže jsem si dost věcí, o kterých byla řeč, i prakticky zažila. Stejně je ale škoda, že blok nebyl prezenčně, protože prý patří k jedněm z těch nejlepších, kde toho člověk může hodně sám dělat. Měli jsme konference i k intenzivní medicíně a k léčbě bolesti, nejen klasickou operační anestezii.
Bohužel odpadlo cvičení na simulátoru, kde se trénuje ALS a další akutní stavy - místo toho jsme se dívali na video, kde to někdo jiný dělal správně/zmastil, a pak si o tom povídali. (Ale taky lepší, než to úplně odříct.)
POL 2 aneb problémově orientované učení - Urgentní medicína - Týden 11 - 14:
Čtyřtýdenní blok založený na stejném principu, jako POL 1, o kterém jsem psala samostatný článek zde. Pro krátké připomenutí: člověk má 4 týdny jenom jedno mezioborové téma. K němu má několik tutorií, přes 2 termíny se tam vždycky interaktivně řeší kazuistika nějakého pacienta - tj. dostanete příběh - dohodnete se, co byste udělali dál - dostanete k tomu nějaký feedback a další část příběhu - opakuj, dokud není případ u konce. Pak je ještě řada přednášek a pár tematických cvičení. No a na konci obligátní zkouška - před pandemií ABCDE single choice a praktická OSCE (stanoviště s úkoly, které jsou standardizovaně hodnoceny), za korony jen ABCDE single choice. Vlastně to online fungovalo dost dobře, člověk aspoň může paralelně vyhledávat věci (tahle výuka není o tom, všechno vědět z paměti, ale mít dobrý návrhy do diferenciální diagnostiky a vědět, jak s nima dál pracovat). Jednotlivý případy už si moc nepamatuju, bylo tam nějaký otrávení paracetamolem, polytrauma, akutní krvácení do GITU u alkoholika a podobné chuťky.
Zajímavý byly i cvičení, rovněž online - akutní EKG, akutní radiologie, kterou si podělila paní radioložka s panem traumatologem a bylo to výborný, a pak videa k technické záchraně a k managementu na urgentním příjmu. Technickou záchranu jsme si o rok a půl později mohli zažít i prezenčně, za což učitelům velké cudos - to byla vyloženě nabídka navíc.
Odpolední přednášky + zkoušky:
Na toto místo asi patří disclaimer, že veškerý zkoušky nakonec proběhly online formou z domova, kde človek to, že nešumluje a např. nevypracovává otázky týmovou spoluprácí, potvrdil zaškrtnutím políčka na začátku testu. Ve výsledku mi asi filozofie "je to každýho zodpovědnost, aby se sám namotivoval se učit a nepodváděl" je celkem sympatická, nicméně není třeba dělat si iluze, jak 99 % ročníku zkoušky absolvovalo...
QSB 6 - Vliv prostředí na zdraví člověka (14 hodin)
Tohle byl zároveň předmět lehkej, protože měl málo přednášek, a zároveň těžkej, protože se furt mluvilo o nějakých podivných látkách, který člověk v životě neslyšel, o limitech škodlivin ve vzduchu a vodě, o různých podivných právních předpisech, azbestu ap.
Anesteziologie a intenzivní medicína (20 hodin)
Výuka tradičně kvalitní - i u přednášek. Projeli jsme premedikaci, zajištění dýchacích cest, inhalační a injekční narkózu, nějaký ty důležitý léky, regionální anestezii, specialitky u těhotných, dětí a starých. V intenzivku pak šok, umělou ventilaci a zkrátka ty věci, co se u lidí dlouhodobě uspaných musí řešit, tyhle přednášky byly trochu slabší.
Poslední zkouška, co ještě byla 8. prosince prezenční, otázky férový.
Interna I (Kardio, Pulmo, Endokrino, Gastro, Angio) (54 hodin, v pořadí 13 + 12 + 12 + 13 + 4)
Tradičně nám škola zařídila hezké Vánoce, začalo to zkouškou z interny těsně před nimi (advent je taky součást Vánoc) 17. prosince.
Každý předmět dostal nějaký počet přednášek. Tento počet byl obvykle naprosto nedostačující - posuďte sami - ve 13 přednáškách probrat kardiologii? Kvalita byla předmět od předmětu a přednášející od přednášejícího různá. Třeba takový přednášky z angiologie byly super, jen jsem se k nim dostala až po zkoušce (gratuluji, Zuzano, vždycky zvládneš vymyslet ještě o něco větší nonsens, než posledně...).
Jako snažila jsem se na to učit poctivě, ale 54 témat je 54 témat. Každopádně bylo fajn si konečně utřídit důležitý a častý věci, jako infarkt myokardu, srdeční nedostatečnost, diabetes, reflux atd. Z pulmologie jsem si odnesla jen to, že je to hroznej zmatek. A možná něco o CHOPN a astmatu.
Gynekologie a porodnictví (27 hodin)
Vánoční jízda pokračovala hned 4. ledna zkouškou z GynPor. Já jsem teda kvůli koroně a nejistotám ohledně přejíždění hranic přes Vánoce zůstávala v Lipsku, takže jsem na učení celkem i čas měla.
Člověk by nevěřil, kolik toho na ženském pohlavním ústrojí a prsou může být špatně. A řešení otázky, zda rodit vaginálně, nebo císařem, se mi zdá jednoduché...nerodit vůbec. Akorát to zase máte větší šanci, že dostanete nějakou tu rakovinu (neptejte se mě kterou) - zkrátka máme to těžký, holky. Zajímavá byla přednáška paní šéfové o sexuálním násilí, společně s nějakým info o situaci žen - přistěhovalkyň, bo paní profesorka sama má, jak se tu říká, "migrační pozadí".
Chirurgie I (Břišní, hrudní, cévní + Traumatologie a plastika) (41 hodin, v pořadí 31 + 10)
Učit chirurgii teoreticky je vždycky takový vachrlatý, potřebujete hodně obrázků a ideálně i videa a stejně to vždycky bude takový neslaný nemastný. Furt se řešily nějaký nádory - pochopitelně, a jak po jejich odebrání sešít k sobě různý části trávicí trubky. Pak taky transplantace všeho možnýho, kýly, hemeroidy, štítná žláza - to bylo super, bariatrická chirurgie, pak něco málo z té hrudi a cév.
Traumatologický přednášky byly tak nějak obecně lepší, měly hezčí obrázky, víc akce.
Zkoušku už si absolutně nepamatuju, ale určitě to byl ABCDE single choice test, jako vždy ;)
Žádné komentáře:
Okomentovat